Kontaktujte nás: +420 724 125 601 | klang@romannayoga.eu
cz au
OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: ++420 724 125 601 | klang@romannayoga.eu

Jóga a Tibetské mísy

Yoga und Klangschalen

1. JAMA - Jednání vůči světu okolo nás

První z výše uvedených pojmů je pojem JAMA, slovo pochází ze sanskrtu a představuje etické zásady našeho chování vůči společnosti ve které žijeme, našemu blízkému okolí, rodině, přátelům kolegům a všem se kterými se potkáváme. Toto etické jednání a chování je platné pro všechny bytosti a pokud se jimi rozhodneme řídit a jít cestou jógy, pak jde o naši celoživotní cestu. Jde o zásady našeho chování ke světu okolo nás, o akceptanci a toleranci. JAMA - jedná se o celý soubor etických zásad a každý z nás se může sám rozhodnout do jaké míry je bude dodržovat, jde však především o dobrovolnost.

AHIMSA - nenásilí, neubližování

První ze zásad je: AHIMSA - nenásilí, neubližování, nezabíjení, neškození a to nejen vůči sobě samotnému, ale samozřejmě ke svému okolí. Ahimsá je nutno chápat vždy na úrovní myšlení, činů a slov, tedy všeho co a jak děláme. Nejde jen o to, že ublížit můžeme konkrétním činem, ale také již naše negativní myšlenky ovlivňují naše konání a mohou tedy ovlivnit náš vztah k dalším jedincům okolo nás. Při praktikování zásady ahimsá však nejde např. jen o vegetariánství, někteří z nás mohou žít jako vegetariáni a druzí nikoli, je na nás co jsme schopni zvládnout a co ne. Ale i kdybychom se nestali vegetariány, neznamená to, že nemůžeme žít podle pravidla ahimsá. Jde o naše celkové smýšlení vůči okolnímu světu a to nejen na podložce při praxi ásan anebo dechových cvičeních, ale v celém našem konání. Ahimsá je jednou z nejdůležitějších zásad, protože ovlivňuje naše činy, ale i myšlenky. Asi si můžeme v duchu představit jak by svět vypadal v případě, že by se všichni alespoň trochu snažili žít podle pravidla ahimsá. Jógová cesta je způsob života a je velmi etická, praktiky jógy slouží jako základ duchovního rozvoje, sebetransformace, sebepoznání a etické interakce s okolím. Zásadou Ahimsa se celý svůj život řídil Mahatma Gandhi- zlobu není možné porazit zlobou, výčitku opět výčitkou. Jak říkal "oko za oko a celý svět bude slepý". Změnit svět a nebo i jen svoje nejbližší okolí můžeme pouze respektem, nenásilím a tolerancí.

 

  

SATJA - pravdomluvnost

Druhá zásada ze souboru doporučení JAMA, se nazývá SATJA a znamená pravdomluvnost, ale nejen ke svému okolí, ale hlavně a především být pravdomluvní sami k sobě, nic si nenalhávat, nestavět si vzdušné zámky, podívat se do zrcadla své duše, být k sobě upřímný, snažit se věci vidět realisticky. Vidění dle zásady satja je velmi obtížné právě proto, že jde o vidění nás sebe samých a ne našeho okolí nebo našich blízkých, přátel nebo kolegů. Asi všichni ze zkušenosti víme, že snáze se vidí chyby u jiných než právě u sebe. Zkusme si občas udělat Cimmrmanovský krok stranou a podívat se na sebe jinýma očima, zamyslet se nad tím jak nás vidí a vnímají ostatní. Sama ze své zkušenosti vím, že je to velmi obtížné. Rádi věříme, že jsme přece již udělali vše pro sebe, aby se naše vzorce chování zlepšily, a přesto to nemusí být úplně pravda. Nicméně u zásady satja platí, že je nutné se učit celý život, vnímat pozorně své jednání a zamyslet se nad tím, zda by to někdy nešlo třeba i jinak. Pozorně vnímat sami sebe je jedním z prvních kroků pro vnímání našeho okolí. Zásada satja nám říká být pravdomluvný, ovšem někdy to prostě nejde, někdy je nutné posoudit vhodnost a účinnnost pravdy, kterou se chystáme sdělit. Člověk, který se pustí na jógovou cestu by měl pravidlo pradomuvnosti dodržovat, měl by být ve svém konání a myšlení přesvědčivý, protože pak může mít pozivitní vliv na své blízké okolí.  

 

  

 

ASTEJA - nepokradeš

Další dvě etické zásady spolu tak trochu souvisejí, ale především mají své velké opodstatnění v dnešní době. První je ASTEJA - nepokradeš, které zní a je velmi podobné našemu známému z biblického desatera. Ve smyslu jógy jde o osobní nastavení vůči sobě v první řadě, ale samozřejmě i k našemu okolí. Nepřivlastňování, nepokradení - pokud půjde o naše konání a činy, asi každý této zásadě jasně rozumí, jenže ono nejde jen o to, jde také o naše vnitřní myšlenky, o naše slova, ale také o pozornost, čas, sílu a energii. Nejde však jen například o zneužití autorských práv, když si pouštím hudbu nebo se dívám na filmy stažené odněkud z webu, nejde jen o zneužití citací, o kterých se v dnešní době tolik hovoří, tzn. že používám myšlenky a slova někoho jiného aniž bych zdroj svých informací zveřejnil, jde o náš vztah k našemu okolí, jde o naši vlastní autenticitu, o to být sám sebou, nekopírovat cizí vzory a myšlenky (což je někdy velmi težké, mohu povrdit sama na sobě). Tím, že zůstaneme sami sebou jsme více odolní vůči manipulovatelnosti nás i našich blízkých, vůči konspiračním teoriím jakéhokoli druhu. Právě to, je podle v dnešní koronavirové době hodně důležité. Vytvářejme si vlastní názor, používejme k tomu i naši vlastní intuici a nás vlastní selský rozum, informujme se z různých zdrojů, přemýšlejme.

 

 

APARIGRAHA - nehromadění, nelpění

Druhá etická zásada našeho chování vůči svému okolí, která má své hluboké opodstatnění v dnešní době je APARIGRAHA, což znamená nehromadění, nelpění na majetku a materiálních požitcích. Zásadu je třeba chápat jako nehromadění jak věcí materiálních, tak ale i např. duševního bohatství sám pro sebe. Osobně bych to nazvala skromností, být skormný ve svých materiálních požadavcích, v tom co dělám, jak se chovám, Nicméně pro mne být skromný neznamená žít vědomě v chudobě nebo asketicky. Základní potřeby jak materiální tak duševní povahy musíme pro sebe i své blízké samozřejmě zajistit a uspokojovat je, bez těch nelze žít. Ale chamtivost a hromadění vysoko nad rámec našich potřeb, marnivost, plýtvání nejen materiálními prostředky, ale i slovy, časem, kdy zatěžujeme ostatní svými řečmi, komentáři, mluvením o nepodstatných věcech, to vše souvisí s aparigrahou. Skromnost v našem konání a ohleduplnost k našemu okolí. Podstatné je, se dostat blíže sám k sobě, více se zaměřit na to jak a o čem přemýšlíme, někdy je lepší zastavit proud našich slov, chvíli mlčet, ztichnout a naslouchat sám sobě a ostatním. Umění naslouchat a vědomě vnímat co se děje na našem nitru a co nám chtějí sdělit ostatní je vzácné a pokud máme vůli a chuť je třeba se jej učit celý život.

 

 

BRAHMAČARJA - zdrženlivost

Poslední z pravidel JAMY a asi nejvíce diskutovaným a ne zcela jasným, především pak pro naše „západní“ myšlení je BRAHMAČARJA neboli pravidlo zdrženlivosti či jinak řečeno pohlavní zdrženlivosti a celibátu. Nicméně v širším pojetí rozhodně nejde v tomto doporučení pouze o tento aspekt. Pohlavní energie je jednou z nejsilnějších, které má a podléhá takřka každý lidský jedinec. Někdo více někdo méně, je to logické, však jde o pokračování naší individuality, naší rodiny a rodu. Brahmačarja je však více - je to snaha o harmonizaci, zklidnění na úrovní citové, rozumové, duchovní a pohlavní, je to snaha o harmonizaci našeho organismu. Ovládnutí našich základních pocitů a potřeb (nemluvím o potlačení POZOR) je dobrou a správnou cestou pro náš osobní rozvoj, pro naši cestu jógy, a může nám to pomoci ve snaze zaměřit se na podstatné, na úsilí dosažení rovnováhy, na osvobození od závislostí, ať jsou již jakékoli. Může nás to posunout v naší snaze o obrácení mysli dovnitř, zamýšlení se nad jinými, např. duchovními aspekty našeho života. Ovládnutím našich základních smyslů a potřeb přestáváme plýtvat energií a přesto můžeme mít bohatý život ve střídmosti a umírněnosti. O tomto pravidle velmi pěkně píše Mahatma Gandhi ve své Autobiografii - tato vyšla i v češtině v kapitole Brahmačarja: ... Brahmačarja znamená ovládat v mysli všechny myšlenky, slova a činy.   Kdo směřuje k naplnění pravidla Brahmačarjy je si plně vědom svých nedostatků a touhy ve svém srdci, bude se stále snažit tyto nalézt v hloubce svého srdce a duše a bude se pokoušet je překonat znovu a znovu a osvobodit se od nich. Dokud není mysl zcela ovládaná naší vůlí, do té doby se nám nepodařilo dosáhnout dokonalé Brahmačarjy.

 

 

 

Inspirací pro moje úvahy jsou mi knihy Jiřího Mazánka a Zuzany Klingrové, oběma autorům děkuji. Odkaz a další detaily o knihách jsou uvedené pod stránkou doporučená literatura.